V letošním roce si Československá obec legionářská připomíná 100. výročí své existence. Ve dnech 15.-17. ledna 1921 se v Národním domě v pražském Karlíně uskutečnil tzv. Všelegionářský sjezd, jehož výsledkem bylo usnesení, které ukládalo dosavadním legionářským organizacím ukončit svou činnost a svolat sjezd nové všelegionářské organizace. Ta se stala ve smyslu programového prohlášení oporou demokratické Československé republiky a nositelkou idejí, které vedly legionáře do boje v zahraničním revolučním hnutí.
Ustavující sjezd Československé obce legionářské se konal v neděli 22. května 1921 v Národním domě na Královských Vinohradech za přítomnosti 466 delegátů z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Podkarpatské Rusi a Vídně. Založení ČsOL bylo dovršeno na druhý den 23. května, kdy byly zvoleni členové výkonných a odborných orgánů. Ministerstvo vnitra ČSR schválilo stanovy ČsOL dne 5. července a Zemská správa politická v Praze tak učinila 11. července 1921. K první velké veřejné manifestaci ČsOL v Praze došlo v rámci Dne legií 4. září 1921. V tomto roce si 8. října připomeneme rovněž 30. výročí sněmu, na němž poslední žijící čs. legionáři spolu s účastníky druhé světové války obnovili činnost ČsOL na území Československa. Předchozí manifestační sjezdy se uskutečnily v Praze v letech 1924, 1928, 1935, 1947 a 2011. V roce 1994 se v Praze konalo tzv. Celosvětové setkání členů ČsOL, jehož součástí byl rovněž průvod Václavským náměstím.
Československá obec legionářská požádala města a obce, ve kterých působí její jednoty, zda by se symbolicky připojily k oslavám 100. výročí vzniku organizace nasvícením budov do barev české trikolory.
V pátek 3. září, se v 19 hodin rozzáří národními barvami fontána Národního muzea, ve kterém se bude konat slavnostní zahájení VI. manifestačního sjezdu ČsOL.
