„Kámen zmizelých“, to je český název pro stolperstein, kámen v podobě dlažební kostky s mosazným povrchem, který se vsadí do chodníku před dům posledního pobytu obětí nacistického režimu, než byly deportovány do koncentračního tábora. Dnes další takový přibyl na Václavském náměstí, před číslem popisným 821/39. Zde bylo poslední místo pobytu Emmy Ledererové, než byla odvezena v roce 1942 do Ujazdowa, odkud se už nikdy nevrátila.
Slavnostního aktu byla přítomna pravnučka paní Ledererové Veronika Žáková, která před časem začala rozkrývat historii své rodiny. Základní indicie získala od své babičky, pak už bylo vše na ní. Postupným pátráním však zjistila smutnou zprávu: dvanáct jejích příbuzných se už nikdy nevrátilo z koncentračních táborů. „Je mi jen líto, že jsem se neptala babičky víc. Teď už se nemám koho zeptat,“ posteskla si paní Žáková a dodala, že nikdo z rodiny o událostech z období 2. světové války nikdy sám od sebe nemluvil. S vyhledáváním informací jí proto pomohla také Židovská obec v Praze. Za tu se pietní chvíle zúčastnil její předseda František Bányai.
„Je důležité si takovéto lidi a události neustále připomínat. A nejen ty hlavní události, ale i ty drobné, jednotlivé osudy konkrétních lidí,“ je přesvědčená Terezie Radoměřská, starostka Prahy 1, která položila k umístěnému stolpersteinu květinu s tichou myšlenkou na paní Ledererovou a na ty, kteří válku nepřežili. Celý příběh si také vyslechl místostarosta David Bodeček
Myšlenka na tyto miniaturní památníky na oběti nacismu napadla Guntera Demniga již v roce 1993. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně. Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů.
stolperstein je kámen, o který klopýtnete pohledem, pak se přiblížíte a: „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit.“ Tak popsal pietní myšlenku stolperstein sám její autor.
