Zaměstnanci MČ Praha 1 a veřejnost měli v uplynulých dnech možnost navštívit pod záštitou radní Ivana Antalová Památník Pankrác s tzv. Pankráckou sekyrárnou – popravčím místem používaným nacistickou okupační správou za druhé světové války a jedno ze tří pietních míst nacházejících se v areálu stále plně funkční pankrácké věznice. Je nutné si připomínat tato místa spojená s tragickými dějinami našeho národa.
Prohlídka památníku proběhla pod vedením historika dr. Aleše Kýra, který skupinu provedl a seznámil ji s mnoha novými badatelskými skutečnostmi. Věznice Praha-Pankrác byla postavena podle projektu architekta Franze Mauruse v letech 1885-1889. Původně nesla název C.k. mužská zemská trestnice v Praze, v roce 1918 věznice pak přešla pod československou správu. Za dvacet let existence první republiky zde bylo popraveno pouze šest osob. V době Protektorátu Čechy a Morava zde okupační správa zřídila vyšetřovací věznici německého soudu a německou policejní věznici gestapa (v části objektu byla i protektorátní česká věznice pro kriminální vězně). Ostrahu areálu zajišťovaly jednotky Waffen-SS.
Na konci roku 1942 německé ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o zřízení popraviště v objektu pankrácké věznice. Eskortní oddělení věznice totiž nestíhalo odvážet vězně k popravám na nejbližší popraviště v Drážďanech. Gilotinou přitom bylo v Drážďanech za války popraveno nejméně 825 osob českého původu. Lidé byli k trestu smrti odsuzováni za delikty politické, hospodářské, za odbojovou činnost, ale i za činy kriminální povahy.
Zánik Třetí říše bohužel neznamenal konec poprav politických vězňů v Československu. Mezi zde popravené patřila například politička Milada Horáková, novinář Záviš Kalandra, nadstrážmistr SNB Jan Buchal, právník Oldřich Pecl či Václav Švéda a Zbyněk Janata (oba ze skupiny bratří Mašínů). Na Pankráci bylo popraveno i 11 dřívějších prominentních komunistů odsouzených k trestu smrti v politickém Procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Existence popravišť s vězeňskou nemocnicí byla definitivně potvrzena objevením základů jedné z šibenic v roce 1992. Pod vrstvou zeminy byl nalezen vybetonovaný otvor se zbytkem prkna šibenice, který jsou nyní součástí expozice Památníku Pankrác.
Právě v adventním čase vzpomeňme na velikány naší země, kteří pro demokracii našeho národa a za svůj odbojný postoj zaplatili tím nejcennějším, svým životem.