Lobkovický palác, budova Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, se v roce 1989 stal jedním z klíčových míst novodobých německých dějin. Právě zde dne 30. září tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil mnoha tisícům uprchlíkům z NDR, kteří na velvyslanectví našli útočiště, že budou moci přes Prahu odcestovat do západního Německa. Události z Prahy tak představují nejemotivnější moment na cestě ke sjednocení Německa, nepopsatelný jásot uprchlíků se Němcům vryl hluboko do paměti. O několik týdnů později, 9. listopadu 1989, padla Berlínská zeď.
Na připomínku těchto událostí velvyslanec Andreas Künne a starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská odhalili u brány Lobkovického paláce pamětní desku „Místa dějin demokracie“ („Ort der Demokratiegeschichte“).
„Praha hrála zásadní roli v klíčovém okamžiku evropských dějin a dnes jsme hrdí, že se německé velvyslanectví v Praze oficiálně stává prvním zahraničním Místem německých dějin demokracie. Tímto symbolem připomínáme odvahu a naději, jimiž zdejší události z roku 1989 inspirovaly celou Evropu,“ uvedla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.
„Projekt „Místa dějin německé demokracie“ chce upozornit na známé i méně známé lokality, kde lidé bojovali za svobodu, lidská práva a právo spolurozhodovat. Jsem rád, že se Lobkovický palác připojí k seznamu těchto míst – a to zcela po právu, neboť zde se skutečně psaly německé i evropské dějiny. Tehdy se ukázalo, že svoboda je naší nejvyšší hodnotou, že lidé jsou ochotni za svobodu obětovat vše. Mělo by to být inspirací i pro nás,“ říká německý velvyslanec.
Lobkovický palác na Malé Straně se tak připojil k více než dvěma stovkám pamětních míst v Německu, které nesou toto označení. Patří mezi než například budova Spolkového sněmu, Braniborská brána či Německé národní divadlo ve Výmaru.
