Na Starých zámeckých schodech na Pražském hradě byl v sobotu 31. října odhalen za velkého zájmu lidí pomník Karlu Hašlerovi, který byl autorem řady legendárních skladeb, zpěvákem, spisovatelem, hercem i režisérem a jenž se narodil před 130 lety. Pomník odhalil spolu s Livií Klausovou starosta Městské části Praha 1 Petr Hejma.
Pomník je umístěn na opěrné zdi Svatováclavské vinice v horní části Starých zámeckých schodů. Autorem plastiky je akademický sochař Stanislav Hanzík a autorem architektonického řešení pak Pavel Kupka.
Starosta při slavnostním aktu, který byl součástí celodenních oslav, jež se konaly v přilehlém areálu, ocenil jak dodnes živou Hašlerovu tvorbu, tak zejména jeho statečné občanské postoje, které ho bohužel dovedly až do nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 22. prosince 1941 zemřel.
Karel Hašler se narodil 31. října 1879 na Zlíchově, tehdy ještě předměstí Prahy. Od roku 1897 hrál ve smíchovském divadle Pavla Švandy. Po krátké době odešel hrát do Tábora, brzy se ale vrátil do Prahy. Poté hrál v Národním divadle v Brně, ale také v divadle v Lublani, kde působil v činohře i opeře. V roce 1903 byl přijat do Národního divadla v Praze, odkud byl ale v roce 1916 pro údajnou nekázeň propuštěn.
Už před tím se ale začal živit svými písněmi. V roce 1919 si pak otevřel vlastní hudební vydavatelství a často účinkoval ve varieté na Vinohradech.
Jeho písně se rychle staly velmi populárními, a to nejen pro výrazný patriotický obsah a lásku k Praze, ale také kvůli krásným melodiím a velmi často štiplavému obsahu na úkor politiků. V tomto duchu pokračoval i po vzniku nové republiky. Mnohdy mu prý stačil jeden den, aby o nějakém dalším skandálu složil a nazpíval novou píseň, a brzy ji zpívala celá Praha. Jejich popularita stoupala zároveň s tím, jak se blížila hrozba nacistické okupace. Postupně se tak stal stejně významným a známým kabaretiérem, jako byli Vlasta Burian nebo Ferenc Futurista.
Za druhé světové války pořádal pro lidi burcující protiněmecké písňové večery. Vyslýchalo ho kvůli nim gestapo, které ho sice propustilo, ale varovalo ho před dalším „pobuřováním“. Hašler ale nepřestal. A tak si pro něj gestapo 2. září 1941 přišlo podruhé – na natáčení exteriérů filmu Městečko na dlani. Tentokrát jej však nepropustili a po mnoha krutých výsleších ho v půlce října odvezli do koncentračního tábora Mauthausen, kde krátce před Vánocemi na následky mučení zemřel.
Po Karlu Hašlerovi se mj. také jmenuje asteroid 37939.
