A je tu další tip na virtuální výstavu, tentokrát do Diversion bistra v Mělnické 12 na Újezdu. Své snímky z natáčení legendárního Formanova Amadea tu vystavuje Petr Našic, dlouholetý fotograf MČ Praha 1. Bistro se sice nachází pár metrů mimo naši městskou část, ale pořád to je Malá Strana, a tak vás tam zveme. A až se otevře, budete si ji moci minimálně do léta prohlédnout osobně a ještě si u toho pochutnat na kácovském Hubertovi.

Petr Našic chodil v roce 1983 na soukromé lekce divadelní fotografie k architektovi Josefu Svobodovi, který dělal v Amadeovi divadelní kulisy. „Ten mně dohodnul možnost fotit na natáčení. Bylo mi 18 let, měl jsem od táty fotoaparát značky Praktica. Pamatuji si to jako dneska, jak se mi tam nechtělo. Nakonec jsem se vypravil a polotajně jsem tam fotil, samozřejmě s požehnáním pana režiséra Miloše Formana. Nesměl jsem ale udělat žádný záběr z pozice kamery. Na to dohlížel Mike Hausman. Pak to leželo asi deset let v šuplíku až do doby, kdy kamarád Honza Hřebejk režíroval divadelní verzi Amadea v Divadle Pod Palmovkou, kde jsem tehdy pracoval jako manažer. Tak jsme to vytáhli na světlo a udělali k premiéře výstavku z natáčení filmu. Teď už si to žije nějak vlastním životem, projelo to kus světa, visí to v několika hotelích a na zdech bytů mých kamarádů.“

Po letech se Petru Našicovi podařilo zrestaurovat jen zlomek snímků. „Záběrů je samozřejmě mnohem víc, ale bohužel jsem to hned nevyvolal a bylo to navíc na nepříliš kvalitních filmech, protože tehdy nebylo jednoduché sehnat film na umělé světlo. Film je prostě po letech rozežraný a rekonstrukce snímků byla docela obtížná. Potom jsem je musel digitalizovat. Vystavuji jich dvacet šest, ale myslím si, že pár bych jich ještě našel.“

Soubor snímků z natáčení Amadea autor pořizoval tehdy asi měsíc v pražských exteriérech převážně na Malé Straně, Hradčanech, ale i ve Stavovském divadle. Dodnes lituje, že se štábem nejel do Kroměříže. Pro filmování tehdy připadala v úvahu tři města: Vídeň, Budapešť a Praha. Česká metropole ostatním dvěma konkurovala především v tom, že díky zachovalému historickému centru nebyly nutné žádné velké úpravy scén. A navíc byla mnohonásobně levnější než zmiňovaná Vídeň.

Záměr natočit Amadea v Praze však americkému štábu přinesl i mnoho problémů. Sám Miloš Forman, který z Československa odjel pracovat do Spojených států a už tam zůstal, a byl tak z pohledu komunistického režimu nežádoucím příslušníkem nepřátelského státu, se už od své první návštěvy Prahy musel vyrovnávat s permanentní přítomností Státní bezpečnosti.

Dokládá to i právě jedna Našicova fotografie, prý nejmilejší. „Je to fotografie mladého uniformovaného příslušníka Veřejné bezpečnosti, vizáží Vladimíra Pucholta, který hlídá dívčí kompars oblečený do historických kostýmů. Za tím policajtem stojí totiž další hlídač v nenápadném obleku, ale s nápadně dekorovanou kravatou, který zase střeží toho policajta. Myslím, že ta fotografie má zvláštní atmosféru. Všichni na ní působí poněkud trapně. Jako by nikdo z nich nevěděl, co má vlastně dělat,“ popsal Petr Našic svou nejoblíbenější fotografii z vystavené kolekce. „Na komparsistech je jen vidět, že jsou rádi, že dostanou za natáčecí den pětistovku, což v minulém režimu bylo hodně. Ten mladý policajt se zase jakoby stydí, že tam na ně kouká v uniformě, a navíc za ním stojí jeho šéf,“ dodal fotograf.

Se snímky se seznámil i sám Miloš Forman, a to v létě roku 2002, kdy se v Praze představila o patnáct minut delší verze filmu v takzvaném director’s cut – režisérském střihu. Českou premiéru staronového Amadea doprovodila právě výstava Našicových fotografií a pocta režisérovi na půdě Stavovského divadla. Ten ze Spojených států potom autorovi snímků poslal následující dopis i s roztomilým ručně dopsaným háčkem nad Š ve slově Miloš:

8. června 2002

Milý pane Našici,

v tom zmatku ve Stavovském divadle jsem nějak prošvihnul příležitost Vám říci, jak velice se mi líbí Vaše fotografie z natáčení Amadea. Činím tak opožděně, ale o to důrazněji. A kdybyste někdy pro někoho dělal třeba i malé kopie, udělejte, prosím, vždy jednu navíc. Udělaly by mi velikou radost.

Upřímně Miloš Forman

Po letech se Petru Našicovi ozvalo několik lidí, kteří se na snímcích poznali. Jedním je i klavírní virtuos Miroslav Sekera, který ve filmu tehdy ztvárnil devítiletého Amadea s houslemi pod bradou a za cembalem jako zázračné dítě před samotným papežem. Kolekci autor vystavoval po desítkách měst v Česku, ale i v zahraničí. Letos v létě to mělo být v New Yorku u příležitosti uvedení hry Amadeus Divadlem Husa na provázku, které kontaktoval právě zase Jan Hřebejk. Vše je ale jinak vinou pandemie…