Levandule. Mák. Pražené mandle. Kaštan. Rozmarýn. Bazalka. Chilli. Slivovice… Máte-li rádi zmrzlinu a experimenty, zastavte se někdy ve Zmrzlinovém salonu Národní na »nejlepší italskou zmrzlinu v Praze«. Pokud experimenty rádi nemáte, žádné strachy – »klasickou« čokoládovou či jahodovou tu mají taky. A Muzeum zmrzliny k tomu…
Možná tomu nebudete věřit, ale je to tak: Muž, který zmrzlinový salon i několik dalších zmrzlináren po Praze provozuje, muž který všechny ty skvěle chutnající zmrzliny vymyslel a stále dost často i vyrábí, je původní profesí – zeměměřič. „Je to pravda, jsem vystudovaný geodet,“ přikyvuje Honza Hochsteiger, alias Pan Zmrzlinka. „Dělal jsem tu práci necelý rok, ale vůbec mě nebavila, a tak jsem začal v roce 2002 pracovat pro Italy, kteří v Praze provozovali zmrzlinárny. Tam jsme se poprvé setkal s kvalitní řemeslnou zmrzlinou a naučil se základy své dnešní profese,“ vysvětluje, jak »to« celé začalo.
Do tajů zmrzlinářského řemesla pronikal přímo v Itálii, kam se na čtyři rok odstěhoval. „Kromě zmrzliny jsem se učil i pekařinu a cukrařinu. Se svým italským šéfem jsme objížděli skvělé italské zmrzlinárny a také dodavatele, což byla ta nejlepší škola. Mám ale za sebou i sérii kurzů na Carpigiani gelato university v Bologni,“ konstatuje Honza.
Když jeho italští zaměstnavatelé skončili v Praze s podnikáním, rozjel výrobu on. V Husově ulici založil v roce 2015 svoji první zmrzlinárnu Creme de la Creme. „Měli jsme vitrínu na čtyřiadvacet druhů zmrzliny a já měl problém ji v týdnech po otevření zaplnit,“ usmívá se. Dnes podobné problémy samozřejmě neřeší – zmzlináren provozuje šest, ve strašnické výrobně přes léto vyprodukují přibližně tunu nejrůznější zmrzliny denně.
Chutě zákazníků se prý za těch devět let nijak zásadně nezměnily. „Nejprodávanější zmrzlina byla, je a bude pistáciová, na tom by nic nezměnila snad ani třetí světová válka,“ tvrdí rezolutně Mistr zmrzlinář. Hned ale připouští, že určité »módní« trendy vysledovat lze: „Trochu sarkasticky říkám, že lidé stále víc chtějí, aby zmrzlina byla zdravější a krásnější, ale ono je to trochu pravda. Budoucnost zmrzliny bude méně barevná i méně sladká se spoustou alternativ k běžné smetanové »klasice«.. Právě u netradičních zmrzlin je posun za posledních deset let obrovský. Když jsme před osmi lety začínali s veganskými neovocnými zmrzlinami, byli jsme skoro sami. Dnes už je dělá mnoho zmrzlinářů – a dobře.“
Pan Zmrzlinka se může pochlubit nejednou specialitou, chutí, kterou vám konkurence nenabídne – třeba granátovým jablíčkem s černým rybízem, nebo pomerančovým sorbetem s likérem Jägermaister -, ale »vytahovat« se něčím extravagantním zase až tak důležité podle něj není: „Zásadní je mít »to« opravdu dobré a chovat se hezky k zákazníkům, aby k vám rádi chodili a rádi se vraceli,“ objasňuje firemní strategii Honza Hochsteiger. Že to on i »jeho« lidé opravdu umějí, se můžete přesvědčit sami – ve Zmrzlinovém salonu Národní i ve zmrzlinárně Husova.
