Původně Caletná, pak Celetná. Caltnéři byli pekaři, pekli calty, pletené housky. Usazovali se v ulici už ve 13. nebo ve 14. století.
¨Ulice, která patří k nejstarším v Praze, spojuje náměstí Republiky s náměstím Staroměstským. Vstup do ulice, tedy i do Starého Města, střežila brána, které se pro nepěkný vzhled už na počátku 13. století říkalo Odraná. Na místě Odrané brány vyrostla Nová věž, nechal ji založit král Vladislav II. Jagellonský v roce 1475, a to nikoli jako součást fortifikačního systému, spíše coby ozdobu Královského dvora, který začal budovat v místě dnešního Obecního domu už Václav IV., protože se mu přestalo líbit na Pražském hradě.
O Králově dvoře píše Alois Jirásek v nedokončeném románu Husitský král. Odtud vyjelo mírové poselstvo Jiřího z Poděbrad, odtud jeli čeští šlechtici z Čech až na konec světa. Novou věž začal stavět kameník Václav ze Žlutic, ale už v roce 1478 převzal stavbu Matěj Rejsek z Prostějova, jenž vyučoval na nedaleké Týnské škole. Věž je nikoli náhodou podobná Staroměstské mostecké věži, kterou navrhoval Petr Parléř. Obě věže připomínají spíše plastiku, umělecké dílo. Nedokončená věž sloužila na konci 17. století jako skladiště střelného prachu, odtud název, jenž jí zůstal až do dnešní doby. Prašná brána zbudovaná na rozhraní Starého a Nového Města měla původně plnit funkci vznešené ozdoby, měla být i důstojným začátkem Královské cesty. Ta už nevedla z Vyšehradu, ale od nového Králova dvora, tedy od Prašné brány. Královská cesta sloužila korunovačním průvodům, vedla správní i soudní úředníky k Pražskému hradu Celetnou ulicí, Staroměstským náměstím, Malým náměstím, Karlovou ulicí, dále vedla přes Karlův most a Nerudovou ulicí přes Pohořelec a Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí, kde končila u vstupu do Hradu. K českým zvláštnostem patřil v předvečer korunovace průvod na Vyšehrad a druhý den slavnostní průvod z Vyšehradu na Pražský hrad. Karel IV. vypracoval dokonce nový korunovační řád, v němž se opíral o francouzské, německé, ale i ryze přemyslovské zkušenosti. V nádherném a velkolepém průvodu, jenž byl sestaven z nejvznešenějších osobností českých i zahraničních, v průvodu, jenž hýřil zlatými, stříbrnými a červenými barvami, byl král ozdoben obyčejnými lýkovými střevíci a prostou mošnou, aby všechen lid spolu s králem nezapomněli, že královský průvod má počátek u Přemysla Oráče. Aby hlavně panovník nezapomněl, že pochází z obyčejného selského rodu. Vznešení spolu s kněžími zpívali Te deum laudamus a prostý lid prostou píseň Hospodine pomiluj ny, píseň, jejíž česká verze je doložena už v 10. století. Královská cesta z Celetné ulice na Hrad začíná byt užívána až za Václava IV., jenž se usadil při dnešní Prašné bráně, kde začal budovat nové královské sídlo. Zvykem stalo se házet mezi přihlížející lid drobné mince, což mělo symbolizovat štědrost budoucího panovníka i příslib dobrých časů, zvykem rovněž stalo se propouštění vězňů, což se uchovalo v amnestii našich novodobých prezidentů. Královská cesta byla užívána, i když panovníci přesídlili do Vídně. 7. září 1836 uskutečnila se poslední korunovace Ferdinanda Habsburského, jenž si získal přívlastek Dobrotivý. Nároží Celetné ulice a Ovocného trhu zabírá rozlehlá budova čp. 587/36, která je známá pod názvem Mincovna. V těchto místech byl ve 14. století dvůr české královny, která si zde zřídila vlastní sídlo v blízkosti Králova dvora. Po smrti Víclava IV. bylo královnino sídlo už v roce 1420 upraveno na mincovnu. Pak na určitou dobu mincovna zanikla, ale od 16. století byla opět v činnosti až do roku 1783. Současnou stavbu nechal vybudovat mincmistr František Josef Pachta z Rájova. V roce 1784 změnila se budova na Zemské vojenské velitelství. V bouřlivém roce 1848 před budovou došlo ke střetnutí pražského lidu a vojskem. Patrně náhodná kulka zabila v okně Zemského velitelství manželku generála Windischgrätze. O těchto událostech píše ve svých Pamětech Josef Václav Frič (1829 – 1890). Od roku 1850 sídlí v domě soudní úřady. Protější dům U černé Matky.
Boží, čp. 569/34, je známá kubistická stavba Josefa Gočára (1880 – 1945) z let 1911 – 1912. V době vzniku tohoto domu byla v prvním patře kavárna pražských umělců. Nyní je asi nejpopulárnější kavárnou v Celetné ulici Kavárna u Kische, kde si se vzácnými hosty povídají dva novináři Jaromír Vejvoda a Ota Nuc. Celetná ulice není charakteristická však jen dvěma či třemi významnými domy, je ozdobena třiceti pěti achitektonickými skvosty. Víc domů ulice nemá. Moderní stavba Josefa Gočára působí mezi starobylými domy zcela přirozeně. Možná i proto, že ji architekt postavil zcela suverénně do jejich čela.
📷 Fotografie od Jaroslava Tatka.
