V předvečer svátku svatého Václava se u sochy tohoto knížete a později světce a patrona naší země konalo tradiční Svatováclavské duchovní zastavení, které si kromě Václava připomnělo i 100. výročí založení Československa.
„Dnes si připomínáme smrt a odkaz svatého Václava i vznik Československa, které se ve svých počátcích – zejména prostřednictvím prezidenta Masaryka – programově hlásilo ke svatému Václavovi,“ vysvětlil Oldřich Lomecký, který na setkání tradičně vystoupil. Ve svém proslovu hovořil rovněž o úctě, kterou chováme ke svému patronu, i o úloze, kterou mu český národ připisuje. Vyzdvihl ale i Václavovy pevné zásady a nutnost se jimi inspirovat. „Žijeme tak, aby náš patron mohl být s námi spokojen? Bereme si ponaučení z jeho pevných životních zásad? Z jeho statečnosti a úcty ke starším? Z jeho péče o chudé, nemocné a sirotky? Z jeho ochoty poskytnout přístřeší pocestným?“ položil otázky starosta Prahy 1.
Setkání se zúčastnila řada tradičních řečníků. Mezi nimi nechyběl ani arcibiskup pražský a primas český, kardinál Dominik Duka. Ten ve svém proslovu ocenil zahraniční pomoc při vzniku Československa, vlastenecké iniciativy Čechů a Slováků ve světě i uznání státu Svatým stolcem. „Musíme ale poděkovat i císaři Karlu I., který se vzdal české koruny a umožnil tak poklidné předání moci,“ uvedl Dominik Duka, podle kterého má svatý Václav tisíc let trpělivost se svým národem.
Kníže Václav byl podle pověsti vychováván babičkou, svatou Ludmilou. Přes obtížnou mezinárodní situaci dokázal zachovat suverenitu českého státu. Založil rotundu svatého Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn bratrem Boleslavem, popř. jeho lidmi, ve Staré Boleslavi, a to 28. září roku 935 (příp. 929).
