Putování po duchovních místech v Praze 1 nás tentokrát zavedlo do kostela svatého Jakuba Většího, kde jsme se setkali s rektorem klášterního kostela panem Josefem Gorylem. Areál kostela a kláštera má bohatou historii a nechybí ani zajímavé pověsti s ním spojené.
Mohl byste nám přiblížit historii kostela?
Je to nejdelší chrámová stavba v Praze, která byla dokončena za císaře Karla IV., který se také osobně zúčastnil posvěcení tohoto chrámu v roce 1374. Barokní úprava, která byla provedena po požáru v roce 1689 architektem Janem Šimonem Pánkem, zbavila vnější část kostela gotických tvarů. Vnitřní prostor si zachoval původní gotickou dispozici. Kostel býval místem slavnostních obřadů při pohřbech panovníků. Například v roce 1378 zde bylo vystaveno tělo Karla IV. a v roce 1577 zde byl dočasně pohřben císař Maxmilián II. Velkou poctou pro nás je, že kostelu dne 20. března 1974 udělil papež Pavel VI. čestný titul Bazilika menší.
Součástí komplexu je klášter minoritů a kaple svaté Anny?
Ano, z původního rozsáhlého komplexu kláštera zbyla pouze část budov, které jsou soustředěné kolem obdélného rajského dvora. V klášteře bydlí malá komunita bratří minoritů. V celé České republice je nás celkem jednadvacet. Kaple svaté Anny se nachází při východním křídle ambitu a kromě neděle se v ní denně slouží mše svatá.
Jaká je výzdoba vnitřních prostor kostela?
Kostel hned na první pohled upoutá nádherným interiérem, nachází se zde množství vzácných soch a obrazů od významných umělců. Najdete v něm například třetí největší soubor obrazů Petra Brandla. Nejstarší sochařskou prací v kostele je pozdně gotická socha Piety z doby kolem roku 1500 na hlavním oltáři, která byla zachráněna při požáru chrámu roku 1689 a k ní se také vztahuje známá pověst.
O jakou pověst jde?
Tato socha bývala považována za zázračnou, a proto byla uctívána a zdobena dary (vóty). Jeden zloděj se nechal zamknout přes noc v kostele, aby vóta mohl ukrást. Ráno byl nalezen na místě a socha ho prý držela za ruku. Za trest mu byla ruka useknuta a dodnes je k vidění zčernalá hned vedle vstupních dveří. Podle pověsti zloděj svého činu litoval a nakonec vstoupil do řádu minoritů.
Ale to není jediná pověst, která je spojená s kostelem…
Další pověst se váže k Vratislavu Václavu z Mitrovic, kterému se ve snu zdálo, že zemřel a opět obživl, ale pochován v rakvi. Proto chtěl, aby mu po smrti probodli srdce. Bohužel tak se nestalo a on se v hrobce skutečně probudil. Později při exhumaci bylo jeho tělo nalezené s pokřivenou tváří, v níž se zračila hrůza.
Unikátem jsou svatojakubské varhany. Je to největší nástroj v Čechách?
Návštěvníky zcela jistě ohromí barokní varhany z dílny Abraháma Starcka z Lokte, jejich původ sahá až do roku 1705. Podle množství píšťal je to největší nástroj v celé České republice. Varhany mají 91 rejstříků, které rozeznívá 8 277 píšťal. Slouží pro doprovod liturgie, ale před covidovou epidemií se zde pravidelně konaly koncerty duchovní hudby, především varhanní hudby a varhanní festivaly. Doufám, že co nejdříve budeme v této tradici moct zase pokračovat.
Je v současnosti kostel otevřený?
Kostel není nyní otevřený pravidelně, otvíráme jej spíše příležitostně. Dříve (před covidem) byl kostel navštěvován především turisty a milovníky hudby, protože hlavním lákadlem byly koncerty duchovní hudby. Varhany je možné si poslechnout i v dnešní době, a to každou neděli od 10:00 hodin před mší svatou.
Text: Petra Pekařová
Foto: Jaroslav Tatek
