Komunistický režim nepřipouštěl odlišné názory. Do podzemí zatlačil i mnoho jemu nepohodlných umělců. Ty nyní připomíná nová stálá expozice v parku Kampa. Má podobu jednoho kruhového a třinácti čtvercových reliéfů, které odkazují na kanálové poklopy. Cyklus se jmenuje Hlasy z podzemí a jeho autorem je Viktor Karlík. V rámci programu Umění pro město ho tu instalovala Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci s Městskou částí Praha 1. Záštitu nad tímto originálním uměleckým projektem převzal starosta Petr Hejma. Cyklus byl veřejnosti slavnostně zpřístupněný symbolicky 17. listopadu.
„Praha 1 byla odjakživa centrem kultury, za komunismu vedle kultury oficiální i té neoficiální, undergroundové, podzemní. A to ať už se jednalo o hudbu, divadlo anebo literaturu. I proto jsem velmi rád podpořil instalaci cyklu Viktora Karlíka v parku Kampa, kde bude připomínat, že jednou ze základních podmínek lidské svobody je nezávislá a svobodná kultura,“ řekl Petr Hejma.
K udělení záštity měl podle svých slov i ryze osobní motiv. „Pocházím z rodiny, kde můj dědeček byl komunistickým režimem uvězněn sedm let v lágru v Jáchymově a táta byl u PTP. Mám v sobě genetický kód bojovat proti jakémukoliv totalitnímu řízení společnosti, tedy nejen komunistickému. Proto se snažím pomáhat budovat a zachovávat stopy, které nám neblahé vlivy takovýchto režimů budou připomínat,“ dodal.
Soubor Hlasy z podzemí vytvořil výtvarník Viktor Karlík v letech 2000 až 2013 a zahrnuje svébytné objekty: litinové poklopy kanálů s citacemi třinácti básníků, jejichž tvorba je spojena s Prahou – Jiřího Koláře, Jana Hanče, Zbyňka Hejdy, Andreje Stankoviče, Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho, J. H. Krchovského, Pavla Zajíčka, Filipa Topola a dalších.
„Pomyslnou tečkou, ale také mottem celého souboru čtvercových poklopů je jediný dekl kruhový se slovy Marcela Duchampa z roku 1961: ´The great artist of tomorrow will go underground´. Jeho výrok mimo jiné dokonale vystihuje osudy skutečných osobností kultury a jejich děl v totalitních režimech druhé poloviny 20. století a pronikavost Duchampovy myšlenky se znovu prohlubuje i dnes,“ upozornil Viktor Karlík a dodal: „Současným českým podzemím přitom nemám na mysli mnohdy zdegenerované undergroundové pamětnictví. Duchovní odkaz a aktuálnost výroku chápu kromě jiného v otázce rezistence vůči komerčním tlakům, neochoty producírovat se v kdejakých médiích a schopnosti uvažovat v souvislostech.“
Galerie hlavního města Prahy vybrala Kampu ve spolupráci s Prahou 1 z několika důvodů. „Komunikace u Musea Kampa tvoří přirozenou enklávu, ve které lze dílo vnímat mnohem pozorněji než jinde v okolí. Vazba na muzeum je rovněž důležitým kontextem pro ve skutečnosti tak nenápadné dílo, jakým jsou reliéfy odkazující ke kanálovým krytům,“ vysvětlila Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.
