Oddělení Jednotné kontaktní místo

Jednotné kontaktní místo poskytuje informace  nezbytné k vydání oprávnění k podnikání nebo o povinnostech při dočasném výkonu služby v rámci takzvané přeshraniční mobility. Druh poskytovaných informací upravuje § 14 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.

Jednotné kontaktní místo přijímá a předává různá podání podnikajících osob, která jsou určena autoritám oprávněným o nich rozhodnout. Druhy formulářových podání, které jsou přijímána a předávána stanovuje § 15 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.

Volný pohyb služeb mimo jiné garantuje právo vykonávat profesi (pokud je službou) na základě oprávnění vydaným domovským členským státem Evropské unie i na území hostitelského členského státu Evropské unie. Institut volného pohybu služeb vychází z článků 56 až 62 smlouvy o fungování EU (SFEU). Dále jej rozvádí především směrnice o službách na vnitřním trhu. Právo poskytovat službu přeshraničně (dočasně) se vztahuje na osoby, které jsou podnikajícími fyzickými osobami (občané EU), tak i na podnikatele kteří jsou podnikajícími právnickými osobami se sídlem na území EU (jménem a na účet podnikatele službu poskytuje například vyslaný zaměstnanec). 

Při pravidelném poskytování služby musí zájemce využít tzv. svobody usazení a získat příslušné oprávnění k poskytování služby, a to bez rozdílu, zda se jedná o regulovanou či neregulovanou činnost. Jinými slovy uchazeč musí splnit stejné podmínky, jako občan daného členského státu EU, pokud hodlá podnikat. Svoboda usazování je zakotvena v článcích 49 až 55 SFEU.

Právní úprava volného pohybu služeb je odvozena ze Smlouvy o fungování Evropské unie, ale především ze směrnice  o službách na vnitřním trhu. Česká republika transpozici směrnice provedla  zákonem o volném pohybu služeb. Seznam jednotných kontaktních míst stanovila vyhláška č. 248/2009 Sb. Služby jednotných kontaktních míst se řadí mezi asistenční služby tzv. Jednotné digitální brány EU definované nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724.

Ještě před tím, než požádáte o udělení povolení k výkonu regulované činnosti, je ve většině případů nezbytné požádat příslušný uznávací orgán o tzv. profesní uznání, (nejedná se o akademické uznání) pokud jste kvalifikaci získali v jiné členské zemi než je Česká republika. O uznání lze požádat i na jednotném kontaktním místě.

Evropský profesní průkaz (EPC) je elektronický postup, prostřednictvím něhož si můžete nechat uznat svou odbornou kvalifikaci v jiné členské zemi. Evropský profesní průkaz lze využít jak při dočasném poskytování služeb, tak i v případě usazení.

Ještě před tím, než požádáte o udělení povolení k výkonu regulované činnosti, je nezbytné požádat o tzv. nostrifikaci dokladu o zahraničním vzdělání, nebo uznání dokladu o dosaženém vysokoškolském vzdělání, a to pokud jste vzdělání získali mimo EU. Podrobnosti nabízejí stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Povinnost se týká pouze regulovaných služeb v rámci přeshraničního poskytování služeb. Přehled regulovaných profesí a činností v České republice naleznete v databázi regulovaných povolání a činností. Oznámení splníte i prostřednictvím jednotného kontaktního místa. Podrobnosti naleznete zde. Upozornění: Pakliže služba nemá přeshraniční povahu, musí poskytovatel získat příslušné oprávnění k podnikání.

Poskytovatel služby (podnikatel) musí zpřístupnit příjemci služby před uzavřením smlouvy, popřípadě před poskytnutím služby své identifikační údaje a na žádost sdělit odhad ceny není-li předem stanovena.  Podrobnosti zde.

Na území České republiky dozorovou pravomoc nad přeshraničními poskytovateli služeb vykonávají příslušné správní orgány, do jejichž gesce činnost náleží. Pro služby, které jsou živností (některé činnosti uvedené přílohách 1 až 4 k živnostenskému zákonu) pravomoc vykonávají živnostenské úřady. Dozor nad službami, které se nepovažují za živnosti, vykonává příslušná profesní komora nebo ústřední orgán, do jehož gesce služba náleží (např. Česká komora architektů, Komora daňových poradců, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, resortně příslušná ministerstva, apod.) U těchto služeb se uplatňuje obdobná notifikační povinnost, a to před zahájením jejich dočasného výkonu. Na úrovni EU též existuje systém pro výměnu informací na vnitřním trhu (IMI).

Držitele české živnosti najdete v živnostenském rejstříku. Veřejný živnostenský rejstřík funguje např. také v Rakousku nebo na Slovensku.  Ostatní členské státy informace poskytují většinou za úplatu. České společnosti jsou také vedeny ve veřejném rejstříku. Na úrovni EU lze využít portál evropské justice.  

Přeshraničního podnikatele regulované služby ověříte v evidenci poskytovatelů služeb (netýká se např. živnosti volné). Zda je poskytovatel služby plátcem DPH (VAT) nebo tzv. identifikovanou osobou (což by měl být každý, kdo poskytuje služby do jiných členských států), si můžete ověřit pomocí systému VIES.

Poskytovatel služby (podnikatel) musí zpřístupnit příjemci služby před uzavřením smlouvy, popřípadě před poskytnutím služby své identifikační údaje a na žádost sdělit odhad ceny není-li předem stanovena.  Podrobnosti zde.

Přehled formulářů pro podnikatele nabízí elektronické jednotné kontaktní místo.