Když Vám doma dítě řekne: „Zítra máme paní Hoblinku“, možná se pousmějete a budete to považovat za nějakou legraci. Ing. Arch. Lada Cejhonová se svou hoblinkovou dílničkou přijíždí na pozvání do mateřských a základních škol, aby dětem umožnila pracovat se dřevem, vrtat, pilovat, řezat, smirkovat, lepit, lakovat a kdoví, co ještě. Právě ta pestrost a variabilita činností vzbuzuje u dětí nadšení. Děti pokaždé vyrábí něco jiného, ale jedna podmínka zůstává zachována, z hodiny si každý odnáší domů hotový výrobek. Paní Cejhonová má vše velmi dobře promyšlené: „Dítě nevydrží čekat do další lekce, ztrácí motivaci, hotový výrobek chce hned mít na konci hodiny a odnést ho domů mamince nebo tatínkovi“.
S hoblinkovou dílničkou jsou velmi spokojené i paní učitelky, neboť mohou pouze přihlížet a třeba fotografovat. Vedení hodiny přebírá paní Cejhonová, která nezapře další vzdělání pedagožky. Děti mají přesně rozdělené úkoly, pracují většinou ve skupinkách. Vše klape jako hodinky. Ve chvilce pauzy se nám externí lektorka svěřuje, kolik hodin přípravy se za hladkým průběhem skrývá. Největší problém je s vytvořením technické základny, což znamená obstarat dětské svěráky, pilky, hoblíky, rašple… něco se dá koupit, něco je vyrobeno vlastními silami, pak připravit „polotovary“, do hladka opracované kousky dřeva. Hoblinková dílnička do školy přijede komplet se vším všudy, je potřeba pouze zajistit volnou učebnu.
Zastihli jsme děti v Základní škole Brána jazyků ve Vojtěšské ulici, když vyráběly jarní kytičku. Není nutné budovat znovu dílny, na polytechnickou výchovu se dá jít i jinak. Malé děti tvoří většinou ve školkách, do škol lze pozvat externisty, starší žáci mohou navštěvovat střední odborné školy. Praha 1 má další specifika, a to Školu v přírodě Čestice, kde se programově věnují polytechnické a environmentální výchově, velkou příležitostí bude plánovaný Dům dětí a mládeže, který má vzniknout v Truhlářské ulici.
19. 3. 2018 | Oddělení školství, Školství
