Méně aut a více místa pro lidi – tak by ve stručnosti mohla do budoucna vypadat Petrská čtvrť, pokud se občané a jejich radnice spolu s odborníky dohodnou na podobě projektu Zklidnění Petrské čtvrti. Do debaty vstoupili i studenti Fakulty architektury ČVUT, kteří ve spolupráci s kolegy z Fakulty dopravní ČVUT připravili dva návrhy úprav této části Prahy 1 v sousedství kostela sv. Petra na Poříčí. První diskuzní setkání s občany, spojené s prezentací studentských prací, se konalo ve středu 8. listopadu v Černé labuti.
Setkání se mj. zúčastnili starostka Terezie Radoměřská, radní pro dopravu Vojtěch Ryvola, náměstek primátora Petr Hlaváček, místní podnikatelka Danuše Siering, studenti, jejich pedagogické vedení a další osobnosti.
Studenti se na projekt pečlivě připravovali a prostřednictvím facebookové skupiny obyvatel Petrské čtvrti udělali dotazníkové šetření. Získali velmi slušnou zhruba šedesátku odpovědí. Ze šetření například vyplynulo, že lidé, kteří tady v centru bydlí, auta během pracovního týdne prakticky nevyužívají a odjíždějí s nimi až na víkend. Nevadilo by jim proto, což byl další bod dotazníku, kdyby své auto museli nechávat zaparkované dál od domu. I proto studenti pracovali s tím, že projekt doprovodí vybudování parkovacího domu či domů, ale s živým parterem obsahujícím obchody a další typy provozoven. Parkovací domy studenti navíc navrhli tak, aby v budoucnu – kdy by měl být menší tlak na tvorbu parkovacích míst, a to třeba díky většímu zájmu o sdílení aut – mohly být prostory nad parterem, s nimiž se nyní počítá pro parkování, využívány jako kanceláře a byty.
„Velmi mě těší, že o této významné čtvrti naší městské části takto intenzivně přemýšlejí právě studenti i jaký mají zájem o její podobu,“ ocenila Terezie Radoměřská.
První studentský projekt dopravu v Petrské čtvrti poměrně razantně omezuje a parkování umožňuje pouze v parkovacích domech či domě na okraji čtvrti. Druhý je o něco flexibilnější a kromě parkovacích domů počítá s parkováním při vjezdech do Petrské čtvrti. Jeho flexibilita spočívá v tom, že v případě zájmu umožňuje přidávat od okraje směrem do centra čtvrti další parkovací místa, popř. je v opačné situaci naopak ubírat.
Zadání studentům dal a při práci je vedl architekt a pedagog Fakulty architektury ČVUT Jiří Pavlíček. „Jsem velmi rád, že je má mateřská fakulta do toho zapojena, a jsem za veřejnou diskuzi vděčný,“ ocenil Petr Hlaváček. Studenti a jejich pedagogické vedení se při přípravě projektu inspirovali některými evropskými metropolemi, zejména pak Barcelonou a jejími tzv. superbloky. Ty ovlivnily i architekty, projektanty a veřejnost ve Vídni, Berlíně, Oslu, New Yorku či Seattlu. A co to superbloky jsou? V případě Barcelony se jedná o lokality o rozměrech zhruba 400 × 400 metrů, tvořené cca devíti bloky budov. Doprava je soustředěna po jejich stranách, v ulicích, jež je protínají, pak mají absolutní prioritu chodci, zeleň, hřiště, lavičky, školy, provozovny. Jedná se o polyfunkční čtvrti plné zeleně, nabízející všechny základní služby a funkce.
„Je to zajímavé a pěkné a je dobře, že můžeme diskutovat o něčem, co i ve světě funguje,“ vyzdvihl Vojtěch Ryvola.
Jak ale bude vypadat Petrská čtvrť skutečně, rozhodnou její obyvatelé. Všichni budou mít totiž možnost se k projektům vyjádřit. Na základě jejich připomínek by pak ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy mělo být zpracováno zadání pro veřejnou architektonickou soutěž. Ta by měla proběhnout v průběhu roku 2024 a v letech 2025 až 2026 by mělo dojít k samotné realizaci projektu.
Myšlenku barcelonských superbloků poprvé představil už v roce 1987 urbanista Salvador Rueda. K jejich realizaci ale vedla ještě dlouhá cesta naplněná často velmi bouřlivou diskuzí doprovázenou vášněmi i demonstracemi. Vše se pak začalo obracet zhruba před sedmi lety, a tak zatímco původně byl poměr příznivců a odpůrců superbloků 30:70, dnes to je přesně naopak.
Pomohly tomu určitě i radikálně se zhoršující ovzduší a dopravní situace Barcelony, v níž na ploše pouhých cca 99 km2 žije 1,6 milionu obyvatel, tedy 16 tisíc lidí na 1 km2. Problémy vyvrcholily v roce 2014. Neúnosný byl značný hluk i velké znečištění ovzduší, které podle studií každoročně způsobovalo 3,5 tisíce předčasných úmrtí.
Katalánci svému superbloku říkají superilla, Berlíňané Kiezblok a Vídeňané Supergrätzl.
