Do 2. února můžete v Jindřišské věži navštívit už desátý ročník výstavy třešťských betlémů. Expozice betlémů z Třešti na Vysočině, kde tradice betlémářství sahá do počátku 19. století a kde dodnes působí řada betlémářů, je přístupná denně od 10 do 18 hodin.
„Jsme oprávněně hrdí na kulturní dědictví, které nám zde zanechali naši předkové a které v případě Prahy 1 obdivují lidé z celého světa. Nesmíme ale zapomínat, že kulturní dědictví má jak materiální, hmotnou podobu, tak i tu duchovní, tvořenou zvyky, zkušenostmi, poznáním, moudrostí a tradicemi, a to vše se odráží v betlémech či jesličkách,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který konání výstavy tradičně podpořil.
Betlémářství v Třešti na Vysočině má dlouhou tradici sahající až do počátku 19. století. Nejdříve tam místní vyráběli betlémy papírové, které po roce 1860 postupně nahrazovali dřevěnými. Některé třešťské betlémy obsahují i 500 figurek a dosahují délky až sedm metrů.
Velký je i hlavní třešťský betlém na výstavě v Jindřišské věži. Jeho nejstarší figurky vznikly zhruba před 150 lety a každý rok je na pražské výstavě doplňují nové postavy a motivy. Třešťští betlémáři ho vždy ozdobí čerstvým mechem a kapradím a na jeho sestavení stráví v Praze celý víkend. Hlavní betlém doplňují další krásné menší betlémy a informace, včetně orientačního plánku rodin, které přes Vánoce v Třešti vystavují svoje rodinné betlémy.
„Musím poděkovat za velkolepé využití Jindřišské věže, která nás učí nehledět do země a utápět se ve starostech všedních dní, ale uvědomit si, že skutečná radost je tam, kde jsme doma, kde jsme se naučili říkat ´Mami, tati´. A betlémy nás učí, že smysl života je v tom nově narozeném, tedy v našich dětech,“ prohlásil mimo jiné kardinál Dominik Duka.
Autory myšlenky výstavy třešťských betlémů byli Josef a Martin Podzimkové, jejichž firma také zrekonstruovala Jindřišskou věž. „Vzpomínám si na první výstavu třešťských betlémů v Jindřišské věži. Na její otevření tehdy také dorazili kardinál Vlk a papežský nuncius, kteří se mě zeptali, čím jsou třešťské betlémy výjimečné. Odpověděl jsem jim, že nejsou ani největší, ani nejkrásnější, ale více než sto let je tvoří generace a generace třešťských rodin,“ řekl Josef Podzimek a dodal, že i v současné nelehké době otevírají každý rok v Třešti rodiny své domovy tisícům návštěvníků, aby jim ukázaly svoje betlémy.
I nyní je tak v Třešti stále dost aktivních lidových řezbářů, kteří jsou sdružení ve Spolku přátel betlémů. O Vánocích zpřístupňují betlémy ve svých domovech, celoročně pak lze zavítat do místní pobočky Muzea Vysočiny nebo do domu J. A. Schumpetera, kde je stálá expozice.
Třešťským rodákem je bývalý biskup plzeňský František Radkovský, který se také každoročně účastní zahájení výstavy betlémů v Jindřišské věži. Sám se sice narodil do truhlářské rodiny, kde se ze dřeva vyráběly podstatně větší věci než malé figurky do jesliček, ale od dětství mohl procházet domy betlémářů, což pro něj vždy byl krásný zážitek. Lidé prý tehdy měli více času a často měli šikovné ruce a srdce naplněné vírou, a tak se rozhodli, že svůj čas vyplní básní ve dřevě.
Jindřišská věž je původní zvonicí kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty a dosahuje výšky 65,7 metru. Původně byla postavena v gotickém slohu z pískovce, a to v letech 1472 až 1476. Měla dřevěnou střechou s břidlicovou krytinou. V té době byla majetkem Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1577 na ni byly umístěny hodiny. Ciferník zdobí po stranách barevné znaky Starého a Nového Města a zemí Koruny české.
V roce 1648 byla pobořena obléhajícími Švédy. Poškozena byla rovněž v roce 1757, kdy po bitvě u Štěrbohol obléhala Prahu pruská vojska. V roce 1801 pak při vichřici vzala za své její střecha.
V letech 1876 až 1879 byla věž podle návrhu architekta Josefa Mockera zrekonstruována a přestavěna v neogotickém stylu. Získala dnešní výšku a stala se nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.
Více informací: www.trest.cz a www.jindrisskavez.cz.
